Temná stránka v nás

23.09.2018

Proč se tak bojíme temnoty? Vždyť temnota je součástí světla. Temnota je síla. Ano, velmi mocná síla, je třeba k ní přistupovat s respektem a pokorou.

Trend poslední doby, a nejen poslední je posilovat světlo. Posilujeme jej tedy, seč nám síly stačí, ale nějak nám uniklo, co to si udělá s jeho protikladem. Žijeme na Zemi a ta pro svou existenci potřebuje rovnováhu, která spočívá ve vyvážení protikladů. Jakmile kdekoli na Zemi převládne kterýkoli aspekt, geniální Matka Příroda se o to postará. A nám se to ne vždy líbí. Dost často si myslíme, že to umíme lépe nežli ona. Avšak, jak již mnozí pochopili, opak je pravdou. Matka Příroda protiklad nemá, je celistvá. Je jedna. Musíme si uvědomit, že jsme si pro existenci zvolili svět duality a nyní je čas rozpomenout se na Jednotu. Z Jednoty vše pochází a do Jednoty se

i vše navrací. Odsud máme "zenová" moudra typu "vše je nic a nic je vším". Jsou dokonale jednoduchá, a proto je tak těžko chápeme, jsme připraveni na dualitu.


Temnota - co to pro nás vlastně znamená? V prvé řadě je pro nás opakem světla, což je i není pravda, ale to sem nyní nepatří. Je pro nás opakem světla, protože jsme zapomněli na jeho zdroj. Je pro nás opakem světla, protože jsme ve tmě přestali vidět. Je pro nás protikladem světla, protože je nám až příliš blízká. Je pro nás opakem světla, protože jsme se na protikladu stali závislí. Je to stejné jako s energiemi pozitivní a negativní. Copak je některá z nich horší? Naučili jsme se vnímat negativní energii jako něco nežádoucího. Přidali jsme sem i temnotu. A tady se dostáváme do rozporu. Například ženská energie má jednoznačně negativní náboj. ŽENSKOU ENERGII VNÍMÁM VELMI TEMNĚ, chcete-li tmavě, naopak mužská energie se dá označit jako pozitivní, spíše světlá. Znamená to, že je mužská energie lepší, NE! Jsou stejně úžasné a potřebné. Energie Země je ženská, je negativní, je dost temná, je Boží. Je to energie zrození, uzdravení, mládí a věčnosti. Je to energie tvoření, je to energie sexuální. To právě MY jsme dali temnotě a negativní síle pejorativní význam. Právě MY jsme ji vyňali z Jednoty a právě MY jsme se rozhodli pro energii boje.

Měli bychom si uvědomit, že opravdu vše si tvoříme, a když někde vytvoříme něčeho, byť i světla, příliš mnoho, bude toto záhy vykompenzováno. Proto se vám možná zdá, že přes stále větší uvědomění, se svět potýká s nějakou tou "temnotou". Když my v sobě posilujeme světlo a potlačujeme temnotu, vytváříme právě toto, přestože anebo právě proto, že se temnoty tak obáváme. Emocí strachu samozřejmě přiléváme olej do ohně a vytváříme temnotu, která je v našich myslích synonymem zla.

A proč se tak bojíme temnoty? Temnota je síla. Ano, velmi mocná síla, je třeba k ní přistupovat s respektem a pokorou.

KULT HŘÍCHU

Po dlouhá léta nám bylo vštěpováno, že cesta do ráje vede jen přes utrpení. Byl stvořen kult hříchu (ve starém zákoně hřích není, je tam minout cíl / sejít z cesty) V "primitivnějších" (to je též vtipné, primitivo, v latině = prvotní, prapůvodní a co jsme z toho udělali postupem času? Dali jsme tomu pejorativní význam!) kulturách slovo hřích neexistuje.... Proč? Byla veliká potřeba, abychom byli poslušní. Avšak, kdybychom byli ve své síle, jak bychom jen mohli takoví být? I bylo tedy třeba potlačit tuto sílu, a tak vznikl již zmiňovaný kult hříchu a temnota se dostala na pranýř. Důvodů by se dalo uvést mnoho, tak to třeba někdy jindy. Tomuto nastavení jsme se zcela oddali. Rozhodli jsme se posilovat dualitu a oslabovat sebe samé. Rozhodli jsme se žít ve strachu.

JAK Z TOHO VEN?

Už jste někdy zažili stav beze strachu? Nebo pocit, že jste součástí všeho? Pokud ano, jste už jen pár kroků od toho, abyste tento stav učinili trvalým. Pokud ne, nezoufejte, to dáme!

Uvědomme si sami sebe, skutečně, PRIMITIVNĚ, tak jak jsme, bez umělých postojů a póz. Někde v soukromí, kde nás při tom nikdo nevidí, tady můžeme, ne? Čím více a častěji se sem budeme vracet, tím více nám to bude vlastní a tím spíše začneme ztrácet potřebu být někým, kým vlastně nejsme!

Vraťme se k sobě, vraťme se do své síly, vraťme se do PRIMITIVITY JEDNOTY! Posilujme světlo, jak jen to půjde, ale nezapomínejme na tmu, nepotlačujme ji, naopak UZNEJME ji, pokloňme se jí, ale ne plni strachu, ale s pokorou a pochopením. Přijměme ji a vraťme ji do Jednoty.